Vápenná barva 11l

Tradice pálení vápna na Podpeči

Výroba vápence je velmi stará činnost, která vyrábí vápno pro zdění a bělení. Vápenec pálený starým způsobem je staletou tradicí podpečského vápence. Lidová tradice říká, že místo Podpeč dostalo svůj název podle této staré činnosti.

Tento náročný úkol sahá daleko do minulosti a v Podpeči s touto činností začali již ve starověké římské době, kolem roku nula, kdy potřebovali pojivový materiál (maltu) na stavbu starověké Emony (dnešní Lublaň) na stavbu budov. přísadou je limetka. Vápno i světoznámý podpečský mramor nakládaly lodě z Podpeče do Emony (později Lublaně) po Lublanici. Modernější záznamy o těžbě vápence v Podpeči lze nalézt v článcích z roku 1890. Ze záznamů lze usuzovat, že mohutnější a vyspělejší zdicí vápence v Podpeči se objevily současně se stavbou nedaleké Jižní dráhy, v roce 1857 , kdy výstavba přinesla do Podpeče i vyspělejší strojírenské znalosti a kapitál, který stávající, popř. přistěhovalci vesničané vydělali během stavby. Předtím vápenci zakládali do „košíků“ tzv. jednodušší vápence, které byly umístěny v lesích nad Podpečí v bezprostřední blízkosti palivového dříví a již přirozeně nalámaných kamenů ze svažitých luk. Základy popř prstence těchto jednoduchých košíkářských vápenců upletených z proutí jsou patrné dodnes. O pravosti vápenců svědčí i přes 300 let staré, ručně těžené vápence poblíž okolních kostelů a domů.

Z podpečského vápna byla postavena většina lublaňských budov vybudovaných po velkém velikonočním lublaňském zemětřesení, ke kterému došlo 14. dubna 1895. Mezi nejvýznamnější stavby postavené s pomocí podpečského vápna patří Národní a univerzitní knihovna (NUK), Mrakodrap , a většina budov podél Slovenska cesta. Ze záznamů je patrné, že podpečskou lípu vedle podpečského mramoru ocenil především mistr architekt Jože Plečnik.

Aktivita se stala tradicí, která přetrvala dodnes. Vápno tehdy lidé kupovali a převáželi dřevěnými vozy taženými koňmi. Doma měli jámy (vápence), kde pálili ohnivé vápno a získávali tak hašené vápno. Používal se ke zdění a bělení. V průběhu let se na trhu objevilo průmyslové hydratované vápno. Bylo to jednodušší na používání, protože nebylo potřeba jej vypínat. Dnes však nabízíme především hašené vápno, které je nepostradatelné při obnově starších památkově chráněných objektů a hotové bělící přípravky. Dále nabízíme vápenný výrobek s názvem vápenná barva, což je kvalitní přírodní minerální barva.

Limetková barva

Vápenná barva je nátěr z kvalitního hašeného vápna. Jedná se o 100% přírodní minerální bílou vápennou barvu, která zajišťuje zdravé a příjemné klima v obytných prostorech. Je kvalitní, hmatatelný a krycí. Neobsahuje rozpouštědla a ředidla a nezpůsobuje alergie. Je všeobecně známo, že vápno zabraňuje tvorbě plísní na stěně, takže stěny natřené vápennou barvou neplesniví, což je důležité zejména pro zdravé prostředí. Je vysoce paropropustná a zabraňuje nadměrné vlhkosti ve zdech, což se pozitivně projevuje na spotřebě energie a nákladech na vytápění.

Lze jej použít k nátěru vnitřních nebo vnějších stěn. Je také přilnavý na sádrové a betonové podklady.

Nanášejte ji dlouhosrstým (syntetickým) malířským válečkem nebo štětcem

Tónování: suchými oxidovými nebo tekutými akrylovými barvami.

Kdo zná zdraví, má vápno všude na zdi!

Balení: v kbelících 16 l (vystačí na 80-100 m2 - jednorázová aplikace).

Starý proces těžby vápna - uznávané domácí řemeslo

Proces získávání vápna je náročný, neboť vyžaduje velké fyzické úsilí a znalosti. Vápenec (Ca CO3 uhličitan vápenatý), který se dříve těžil v domácích lomech a má světle šedou barvu, se musí skládat do speciální pece zvané vápenec. Nejprve je nutné z kamenů vyrobit klenbu (velb), pod kterou se vytvoří topeniště. Klenbu je nutné pečlivě složit, protože hrozí, že se klenba při hoření zřítí a následně nebude možné dále hořet. Každý kámen se tedy musí opracovávat ručně, aby se vzájemně přizpůsobil. Jakmile je klenba vyrobena, kámen je vyplněn až po vrchol vápence. Když je vápenec naplněn, topeniště se uzavře železnými dvířky a pec se zapálí. Musí hořet ve dne v noci 5-6 dní při teplotě 900 - 1200 stupňů Celsia, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý a vzniká oxid vápenatý (CaO) - vápenaté vápno. Kdy je vápenec dostatečně vypálen, je určeno barvou ohně, která je vidět na vrcholu vápence.

Když je kámen dostatečně vypálený, je třeba vápenec chladit alespoň dva dny. Poté se odstraní železná dvířka pece, odstraní se ohništěvyčistí zbytky popela a začne těžba páleného vápna, které je odváženo do vápenců předem naplněných vodou, aby bylo možné pálené vápno uhasit.

Přidáním vody tedy vzniká hydroxid vápenatý Ca (OH) 2 - hašené vápno. Zde hašené vápno zůstává dostatečně dlouho, aby dosáhlo vhodného stáří pro použití.

Čas potřebný pro proces přípravy kamene, plnění vápencem, pálení dřeva a konečné kalení je jeden měsíc tvrdé práce. Jedná se o prastarý způsob těžby hašeného vápna a tato činnost je uznávaným domácím řemeslem.

Starý proces těžby vápna - uznávané domácí řemeslo

1. Stěny máme vybílené jupolem. Můžeme na Jupol nanést vápenný nátěr?

Doporučuje se odstranit Jupol, ale na Jupol lze nanést i vápenný nátěr (dva vrstvy).Zatímco povrch je natřen jupolem hladkým, povrch vápenného nátěru je mírně drsný, což je také v pořádku.


2. Jak dlouho doporučujete schnout po první aplikaci, popř. kdy mám bělit podruhé?

Jinak záleží na počasí, popř. od teploty a vlhkosti, protože to ovlivňuje dobu schnutí, ale doporučujeme zaschnout alespoň jeden den, což znamená, že je dobré provést druhou aplikaci následující den.

3. Mám novostavbu. Které pořadí resp. který z vašich produktů doporučujete pro první aplikaci a kolikrát je dobré nanášet bělidlo?

U novostaveb pro první aplikaci doporučujeme hašené vápno, které se nanáší štětcem popř. nástřik, poté druhý a třetí nátěr vápennou barvou, kterou lze nanášet válečkem. Spotřeba hašeného vápna je 1kg / 6m2 plochy. Také 1 l vápenné barvy / 6 m2 plochy.

4. Zajímalo by mě, jestli je hašené vápno, které se používá na bílení stěn v domě, setřené a zanechává bílé skvrny na šatech?

Hašené vápno hydroxidem vápenatým reaguje s oxidem uhličitým ze vzduchu, což znamená, že vápno ztvrdne-zkamení a nevymaže se. Zkušenosti však také ukázaly, že při velmi vysokých teplotách vzduchu, tedy v letních vedrech, vápno tak rychle schne a protože ve vzduchu není vlhkost, může se stát, že se na povrchu stěny vytvoří neviditelný prach, který je vymazáno. Jsou to vzácné výjimky, ale stojí za to si je připomenout.

5. Je nutné vápennou barvu před použitím ředit vodou a v jakém poměru?

Vápenná barva musí být před použitím zředěna vodou do 15% v závislosti na stěně. Silně nasákavou stěnu je třeba více naředit, aby vápno vypadalo rovnoměrně a vypadalo krásněji.

6. Podkrovní byt byl zrekonstruován a na stropní plochy a příčky byly použity sádrokartonové desky (knauf). Lze vápenný nátěr nanášet přímo na sádrokartonové desky nebo je nutné stěny předem omítnout?

Vápennou barvu lze nanášet přímo na sádrokartonové desky, protože dobře přilne. Jako ve všech případech jsou stěny pouze předem přebandážovány.